2. 10. 2012

Když to přejdete, nepřejde to.

Čaj horký, teplota zvýšená, nálada pod bodem mrazu. Podzimní viróza udeřila. A udeřila asi něčím dost těžkým, protože mi tím rozdrtila plíce a pořádně mě majzla i do hlavy. Ležím v posteli, která vzhledem připomíná hnízdo, kolem mě se povalují kapesníky, hrnečky od čaje, knihy, paralen, léky, alpa a z intelektuálně nenáročných seriálů, které jsou jediné, co jsem schopna svou oteklou ucpanou hlavu vstřebat, už mi začíná trochu hrabat.  A nejhorší na tom, je, že si ani pořádně nemůžu postěžovat na nepřízeň osudu, protože si za to z devadesáti procent můžu sama.
Širý světe, slyš pravdivé a tím víc otravné ponaučení : Přecházet jakoukoliv nemoc je velice nezodpovědné. Nedělejte to.
To je totiž tak.: Ve čtvrtek ráno se probudíte s lehkou bolestí hlavy a o něco málo neschopnější a otrávenější, než kterékoliv jiné ráno. Nevěnujete tomu velkou pozornost a jako prevenci si k snídani dopřejete něco plného vitaminů a minerálů, jako třeba koláček z pekárny na rohu. Zbytek dne je všechno v pořádku. V pátek ráno vás hlava bolí o trochu víc a malinko vás škrábe v krku. Vezmete si tedy cucavý bonbón, jistíte to šálkou a nic vás nemůže zastavit, aby jste si páteční večer užili pěkně nevázaně užili s lahví studeného nápoje na studeném čerstvém vzduchu.
V sobotu se situace přiostřuje, ale vy máte stále dojem, že všechno je v pořádku, že dávivý kašel je způsobený tím, kolik kouře jste včera večer nadýchali v baru a bolest hlavy a žaludeční nevolnost snad není ani třeba komentovat.
Neděle probíhá v duchu dospávání pátku a soboty a v pondělí není po bolesti ani vidu. Cítíte se výborně skoro celý týden, užíváte života, dokud se v pátek zase neobjeví nepříjemná bolest v krku. Ale co by nás to znervózňovalo, hurá do víru společnosti... A tak dále a tak dál. Poznává se někdo? Docela by mě potěšilo, kdyby ano. Nebyla bych tu jediný sebedestruktivní idiot.
Vzhledem k výše zmíněnému postupu vyrovnávání se s nemocí je nasnadě, že se někdy musí dostavit následky. Jako u každého normálního člověka se obvykle dostaví, když si naplánujete něco neodkladného ve škole nebo v práci, když má přijet babička, nebo jako já, zrovna v den, kdy máte samé povinné semináře s přísně hlídanou prezencí a doma bordel jako v tanku. A to si přeci nikdo nepřeje. Takže na závěr, znovu apeluji: Vy, tam venku, vy obklopení bakteriemi řinoucími se ze všech pórů a tělních otvorů podobných lidí jako jsem já, kteří chodí mezi lidi i polomrtví a napěchovaní infekčními nemocemi, cpěte se vitamíny a až poprvé zakašlete, padněte do postele, jako kdybyste právě zjistili, že máte těžkou tuberkulózu. Ušetříte si plno nepříjemností.


1 komentář:

Máte na to názor, ne? Tak sem s ním.