2. 4. 2012

Back to the vegan

Ptá se někdo, jak je možné, že mě pořád baví se rozepisovat o jednom a tom samém tématu? Je to hlavně proto, že ono téma je  pravděpodobně nekonečné.
Týden jsem jedla "normálně" nabrala jsem pět kilo zpět a připadám si jako valící se hrouda rozteklého sýra. Což, jak sami jistě uznáte, není zrovna nejpříjemnější pocit. Co se týče váhového nárůstu, nemyslím si, že by to na mě bylo nějak výrazně vidět. vypadám vlastně pořád stejně, jenom jsem těžší. Zaplácaná něčím, co se ve mně usazuje a táhne mě to k zemi. Vůbec se mi to nelíbí a jakkoliv může být moje paranoia ohledně mlékem prolezlého stravování a jeho okamžitém negativním dopadu na organimus silná, nikdo mi nemůžu vymluvit dojem, že mi celý minulý týden někdo musel do jídla přidávat cihlový prášek. Jsem z betonu, mohla bych chránit hrady před dobytím.
Dál už vážně. Ráda bych se vyjádřila hlavně k tomu, jak šokující vliv na organismus může mít náhlá změna nejen jídelníčku, ale i s tím spojeného životního stylu. Pokud jsem celý minulý měsíc šetrně dbala na to, abych jedla ve správnou dobu správné věci a abych se šla o víkendu alespoň projít, a neseděla celá odpoledne doma na zadku, je nasnadě, že následný prudký návrat k tiramisu a zapečeným bramborám s masem a nivou se bude podobat šoku člověka, který se v běhu jen na chvíli otočil přes rameno a před ním se najednou objevila pouliční lampa. Tudíž, bude to bolestivé.
Nicméně, podmínky pro další veganské experimenty jsou příznivé. Nastěhovat se totiž do jedné domácnosti s vegetariánkou, která nadšeně navrhla, že veganství by nebylo vůbec na škodu vyzkoušet, je více než příjemné. Stejně tak jako je povznášející vědět, že když si člověk udělá rýži s tofu, celý zbytek rodiny nebude onu směs nedůvěřivě pozorovat z bezpečné vzdálenosti, za rohem si šuškat cosi o vyšinutých způsobech stravování dnešní mládeže a uzavírat sázky, jestli mi vlasy a zuby vypadají za týden, nebo až za dva měsíce.
Vzhůru do toho. Léto přichází, zelenina se zlevňuje.

1 komentář:

  1. :D To s tou rýží a tofu mě pobavilo, dobře to znám. A spolubydlící vegetariánku ti závidím.

    OdpovědětVymazat

Máte na to názor, ne? Tak sem s ním.