4. 3. 2012

Vegan day num. 11

Po dlouhé době návrat k veganskému jídelníčku. Ať žije jarní detox. Ta nevábně působící věc níž je tortila se sójovým granulátem, sojanézou, hráškem a zelím...


Mimo jiné, aniž bych chtěla někoho urazit, musím přiznat, že od doby, co si opět začínám všímat některých veganských stránek, například kuchařek na facebooku a různorodých diskusí, mě poměrně zaráží míra arogance některých přispěvatelů.
Viz případy typu : "Ahoj, já jsem Pepa, nejsem sice vegan, ale chtěl bych se na něco zeptat.."  
Odpověď? > "Milý Pepo, polib mi p*del, všichni jsme lepší než ty a měl by sis jít strčit hlavu do vroucí vody a při tom myslet na utrpení milionů humrů."
Vážení přátelé, já nejsem příznivcem smrti v bolestech a omezování svobody zvířat, zato jsem příznivcem slušného chování a asertivity, která mě pravidelně opouští, jakmile se mi někdo s patřičnou přezíravostí snaží vysvětlit, že tím, že jsem občas ochotná pozřít maso se stávám velmi živočišným exkrementem na podrážce jeho koženkových bot.
 Nebudu tvrdit, že tyhle reakce jsou v internetové komunitě veganů v převaze, stejně jako v diskuzi na jakékoliv jiné téma obvykle nepřevažují hádkychtiví parchanti, protože opak je pravdou. Já chovám přirozený respekt k lidem, kteří si cílevědomě určili své životní priority. Ale v momentě, kdy narazím na někoho vyznačujícího se výše zmíněnými rysy, mách chuť popadnou svůj počítač do náruče, vyběhnout s ním na hlavní ulici a sprostě řvát, skákaje na něm uprostřed dvouproudovky v nesnesitelném morálním deliriu.
Vážně. Dokud budou tihle lidé dělat veganství dělat negativní reklamu, upřímně pochybuju o tom, že se řady přesvědčených veganů začnou nějak výrazně rozšiřovat. Naopak ubydou, protže se brzo najde někdo s plamenometem, kdo si je najde, nažene do ohrady na značkování skotu a učiní svým zvhlým choutkám za dosti.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Máte na to názor, ne? Tak sem s ním.