5. 8. 2011

Složení neznámé : Veganský týden, shrnutí

Po týdnu a nakonec ještě několika dobrovolným dnům veganství navíc je jedna věc jistá. Rohlíky mezi nás přiletěly z jiného vesmíru. Jinak si to tiž nedovedu odůvodnit, proč nikde, dokonce ani v celém širém světě internetu není jednoznačná zpráva o tom, z čeho se vyrábějí. Ano, jistě, mohla bych jít do pekařství a ztrapnit se tam jednoduše položenou otázkou nebo se sáhodlouze dopátrávat po složení pečiva v hypermarketech.  A pravděpodobně to v nejbližší době udělám. Ale opravdu to musí být tak složité? Ještě že máme balený krájený chléb s pěkným, přesným složením na obalu. A pěknou cenovou přirážkou za balení a krájení.
Dle reakce paní sypající čerstvé rohlíky v Tescu do bedýnky, je má potřeba zjistit, co to vlastně ve skutečnosti jím, nejenom směšná, ale i opovrženíhodná.
Jsem víc než připravená pochopit a akceptovat, že dotyčná nemusela mít vzhledem ke své funkci dostatečné informace ani zrovna dobrou náladu. Ale co už se mi chápat a přijímat nechce, je fakt, že nejen ona, ale většina lidí kolem se na toto téma vyjadřuje negativně, až ignorantsky.
Představte si, že stojíte u regálu v obchodě, přecházíte od jednoho baleného pečiva k druhému a prohlížíte si obaly. Pokud to trvá déle než tři minuty, tak se stáváte terčem pohledů jak prodavaček, tak i ostatních zákazníků. Přivádí mě to k myšlence, jestli jsem jenom tak divně oblečná, ošklivá, neučesaná, krásná, páchnoucí, nebo jakkoliv jinak odlišná,  anebo není normální věnovat pozornost tomu, co házíme do košíku. A vůbec nemusí jít jenom o bezmasé, veganské, nebo jinak netradiční produkty. Naopak. V mé nově  oblíbené vegetariánsko-veganské jídelně je personál neobvykle ochotný a zvyklý poskytovat jakékoliv informace o teplých jídlech i ostatních potravinách, které nabízí. Stejně tak, budete-li sledovat, co vaši spoluobčané vykládají na pásy u pokladen a čím se chystají krmit sebe a svoje blízké, zjistíte, že faktor vhodnosti k věku či zdravotnímu stavu je až jeden z těch posledních, který se při nákupu zvažuje. Nejsem tady abych moralizovala. Nebýt Veganského týdne, napěchovala bych si za těch pár dní do svého mladého těla plno zbytečností, stejně jako všichni ostatní. Přesto musím neskromně prohlásit, že i přes četné nedostatky můj obvyklý jídelníček obsahuje víc rozumných prvků, než drtivá většina těch paštikovo- čokoládových náloží, které do sebe běžný český občan rve horem dolem. Což ve výsledku není lichotka pro mě, ale jenom hana pro drtivou většinu českých domácností.
Po necelých dvou týdnech na čistě rostlinné stravě jsem zhubla skoro dvě kila, nebolí mě hlava, a zlepšila se mi pleť. A tak můžu s čistým srdcem prohlásit: Přesto, že mě nikdy nikdo nepřesvědčí, že veganství je správné a dobré pro tělo i duši a jeho morální základy mají smysl, musím uznat, že je mnohdy přínosnější pro tělo, než běžná strava běžného člověka žijícího v moderní civilizaci.
Na druhou stranu, nikomu bych ho nedoporučovala dlouhodobě a už vůbec ne těm, kteří nemají čas, náladu a peníze nahrazovat maso a jiné potraviny vitaminy ve formě doplňků a starat se o to, aby jejich jídelníček nebyl jednotvárný.
Upozornění pro dámy. V, kulantně řečeno, špatné části měsíce, se můžete připravit na točení hlavy, slabost a pocity na omdlení. Nejsem si jistá, jak by tělo reagovalo, pokud by si na podobný režim zvyklo a jestli by na sebe neustále přestalo upozorňovat hladem a neovladatelnými chutěmi. Možná jsem se špatně postarala o to, abych do sebe dostala všechno potřebné, přece jenom nevedla jsem si žádné tabulky nebo si nepočítala kalorie. Opakuji, pokud nemáte peníze, čas dost nadšení a neumíte vařit, vůbec se nepokoušejte o něco takového, jako je záchrana planety prostřednictvím odmítání všeho živočišného. Skončíte omdlelí někde v příkopě, a nebo vám přestanou fungovat orgány.

Pokračování s výpisem některých nejlepších receptů a potravin se chystá do několika dnů :)