18. 2. 2011

ÚVOD - Jak Jull ke blogu přišla

Dneska je pátek a já jsem vrhla do sterilně bílého okénka facebookového chatu otázku "Co máš dneska za plány?"
"Beningní hyperplazii prostaty" Zněla odpověď kamarádky. Je v šesťáku na medině. A mě napadlo: "Ach, alespoň se nenudí." 
My ostatní smrtelníci totiž večer vezmeme svých 40 korun a půjdeme se do města ztřískat jako ta hovádka. Já půjdu úplně vpředu před chumlem řvoucích mladíků a dívek, budu mávat obrovským praporem s nápisem : PROMRHEJTE SVÉ MLÁDÍ! a v ruce budu mít petku s houbou.  Ale zpět k tématu a tedy k důvodu, proč zakládám blog.
Včerejší večer uplynul v lehkém alkoholovém opojení po dlouhé době způsobeném vínem, které pořídíte za více než šedesát korun a já, jakožto člověk, kterého alkohol v menší míře vede k vzletným myšlenkám (tady prosím o nadhled) jsem si usmyslela, že ze svého nesmyslného života udělám život nesmyslný veřejně. Pod povrchem naprosté povrchnosti společnosti, ve které se dnes a denně pohybuji, je toho totiž k nalezení a prozkoumání mnohem víc než dost. Věřte nevěřte, pro mě některé věci prostě stojí za zmínku.
Když je člověku devatenáct, (a nejen tehdy) město Plzeň (a nejen to) poskytuje širokou škálu možností, jak propátrat nitra lidí, kteří nejsou dostatečně ostražití, aby vám v tom zabránili a dokonce i širokou škálu těch, kteří vám v tom šikovně brání, čímž se stávají o to zajímavějšími. Dokonce se tu najde i plno těch, (a to mi dělá opravdu velikou radost) kteří jsou tak bezcharakterní, že mi způsobuje vskutku živočišné blaho o nich psát. Ve zkratce : Právě jsem zjistila, že mám nekonečnou zásobu témat a hodlám se o ně podělit.
S přáním příjemného pátku a bezbolestné soboty
Jull

Žádné komentáře:

Okomentovat

Máte na to názor, ne? Tak sem s ním.